Menu
Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Khamoro Praha 2017:           Program                Účinkující                Doprovodné akce

 

Norští hosté na Khamoru

Devatenáctého ročníku Světového romského festivalu Khamoro se zúčastnili umělci i experti na inkluzi z Norska. V rámci Bilaterální spolupráce mezi Českou republikou a Norskem, kterou podpořilo Ministerstvo financí ČR v rámci EHP a Norských fondů 2009-2014, se konal workshop tradiční romské hudby, workshop tutoringu a mentoringu a práce s romskými rodiči. Expertky z Norska se podílely na dvoudenní mezinárodní konferenci o inkluzivním vzdělávání a umělci se zúčastnili i pátečního defilé.

Dvoudenní mezinárodní konference o inkluzivním vzdělávání, nazvaná „Kvalitní vzdělávání pro každého“, se konala v závěru letošního Khamora v Clam-Gallasově paláci v pátek 2. a v sobotu 3. června. Záštitu nad konferencí převzala Evropská komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Program konference byl zaměřený nejen na ředitele a další vedoucí pracovníky škol, ale také na budoucí učitele, studenty pedagogických fakult, i na širokou veřejnost – zejména rodiče dětí, kterých se zavedení inkluze týká.

První den konference byl zaměřený na vzdělávací vize škol v České republice. Účastníci konference mohli slyšet příklady dobré praxe, vzdělávací metody, formy práce a vize do budoucna v podání přispěvatelů, kterými byli například ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová, ředitel ZŠ Lyčkovo náměstí Jan Korda, ředitelka Autorizovaného tréninkového centra metod prof. Feuersteina a spoluzakladatelka Charlie Karlín Eva Váňová, odborník na vzdělávání Agentury pro sociální začleňování Vladimír Foist a další. Oba dny konference byly simultánně tlumočeny a účastníci se mohli vždy mezi příspěvkem zúčastnit diskuse na dané téma. V rámci prvního dne proběhl i workshop „Aktivity inkluzivní třídy“ expertky Kimberly Kenyon.

Sobota byla věnována školní inkluzi v kontextu Evropy a USA. Poté, co účastníci shlédli videopozdrav evropské komisařky Věry Jourové, která se, bohužel, nemohla dostavit osobně, své příspěvky přednesli takoví experti, jako jsou například hlavní přednášející v oboru speciální pedagogiky na JAMK Univerzitě aplikovaných věd Maija Hirvonen z Finska, pracovnice Evropské agentury pro rozvoj speciálního vzdělávání Berit Holmlimo z Norska nebo bývalý ministr školství v kanadské provincii New Brunswick Jody Carr. Z vybraných příspěvků konference bude vytvořen elektronický sborník. Obou dní konference se účastnily také expertky Cecilie Morland a Camilla Hauge z Norska.

Cecilie Morland a Camilla Hauge vedly ve čtvrtek 1. června rovněž v Clam-Gallasově paláci workshop na téma „tutoring, mentoring a práce s romskými rodiči“. Měly tak možnost prezentovat svou práci v Department of Roma Measures v Oslu, ale také vyměnit si zkušenosti s Natashou Bielenberg rovněž z Norska a s tutory a mentory Slova 21.

Aleco Bielenberg, potomek slavného norského romského hudebního rodu, vedl společně s romskou rodinou z ČR Fečovými hudební workshop tradiční romské hudby pro účastníky Malé letní školy, kterou spolupořádala Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy. Čeští i zahraniční studenti se učili písně v romštině a některé si v závěru všichni společně zazpívali. Měli tak možnost uvést teoreticky získané vědomosti z přednášek do praxe.

Natasha i Aleco Bielenbergovi se zúčastnili také pátečního defilé centrem Prahy, kde reprezentovali Norskou pod svou národní vlajkou. Zástupce organizačního týmu Khamora čeká na konci léta cesta do Osla na romský hudební festival Yagori, kde budou sdílet své zkušenosti s organizací festivalu a vstřebávat inspiraci na dvacátý ročník Khamora, který se bude konat v roce 2018.

Rozhovor s Berit Holmlimo 

Co je Norské ředitelství pro vzdělávání?

Norské ředitelství pro vzdělávání je zodpovědné za rozvoj vzdělávání v mateřských, základních a středních školách v Norsku. Ředitelství je výkonný orgán Ministerstva školství a výzkumu. 

To znamená, že máme celkovou odpovědnost za dohled nad mateřskými školami, vzděláváním a řízením školství, jakožto i nad plněním zákonů a předpisů parlamentu. Jsme také odpovědní za správu Národního systému podpory (Statped), který se zabývá zlepšováním samosprávních celků a jejich práce ve speciálním vzdělávání. 

Jaké jsou specifika vzdělávání v Norsku?

V Norsku se velmi soustředíme na to, aby všechny děti a mladiství měli zajištěn přístup ke vzdělávání, a aby všichni žáci měli možnost získat vzdělání vysoké kvality bez ohledu na to, kde žijí. Inkluzivní vzdělávání je proto základním principem norského vzdělávacího systému. Národní orgány chtějí tohoto záměru docílit v rámci všech našich předpisů, a místní orgány, které jsou zodpovědné za vzdělávání pro všechny děti, jsou povinni tyto cíle dodržovat.   

V Norsku stavíme náš vzdělávací systém na principech rovného a přizpůsobeného vzdělávání pro každého v inkluzivních školách. Naším cílem je, aby všechny děti a mladí lidé měli možnost získat určité základní dovednosti, byli součástí školního prostředí, komunity, sdíleli společné hodnoty a zažili výzvy. Dalším cílem je, aby děti a mladiství zvládali výzvy zaměřené na učení a rozvoj v různých oblastech. K zajištění těchto cílů má Norsko jedno společné celonárodní kurikulum pro všechny žáky navštěvující školy v Norsku. 

Vzhledem k těmto principům očekáváme, že se všechny děti a mladiství ve školách a školkách setkají s důvěrou a respektem, bez ohledu na to, zda mají zdravotní postižení, bez ohledu na pohlaví, sociální zázemí, etnickou, náboženskou nebo jazykovou příslušnost a sexuální orientaci.  Ideje inkluzivního a rozmanitého vzdělávání jsou v norském vzdělávání velmi konkrétní. 

Co se může Česká republika naučit z postupu inkluzivního vzdělávání v Norsku?

Je obtížné určit oblast či téma toho, co se od nás můžete naučit. V průběhu let jsme získali velké zkušenosti v práci s rozmanitostí ve vzdělávání, což znamená zařazení všech dětí do stejné školy, bez ohledu na pohlaví, etnický původ, rodiče nebo postižení. Tato rozmanitost je vždy velmi přínosná pro společnost obecně, zvyšuje toleranci a přijímání lidí odlišných na různých úrovních a v různých oblastech. Ale myslím, že pro vás může být užitečné učit se z našich předpisů, ke kterým jsme se uchýlili kvůli docílení rozmanitosti v oblasti vzdělávání. 

Může se Norsko naučit něco od České republiky?

My, jakožto národní orgány, stále pracujeme na zlepšení vzdělávacího systému a předpisů. Vždy je užitečné, když se můžeme učit ze zkušeností ostatních zemí a reflexí jejich práce se vzdělávacím systémem. Mnoho nevládních organizací a sdružení se přímo účastní vzdělávacího systému v České republice, a bylo velmi užitečné naslouchat jejich úvahám a zkušenostem. 

Je prezentace národnostních menšin (Romů) skrze festivaly jako Khamoro Festival v Praze a Yagori Festival v Oslu důležitá?

Myslím, že je vždy důležité sdílet a vyměňovat si zkušenosti s ostatními, ať už jsou to učitelé, vedení školy nebo výměna na politické úrovni. Vědomí, že existuje více zemí a kolegů v jiných zemích, kteří čelí stejným problémům, je vždy důležité.
 Prezentace z různých oblastí pomáhají posouvat dále práci v této záležitosti. 

Co můžeme zlepšit v našem vztahu k menšinám?

Rozmanitá a inkluzivní společnost je důležitým předpokladem pro demokracii. V demokracii musí být prostor pro rozmanitost ve způsobu života, kultury a vnímání života.  Lidé s kořeny v různých kulturách obohacují naši společnost znalostmi, jazykovými a kulturními projevy, názory a přesvědčeními. Rozmanitost vytváří bohatší životy a lepší komunity. Bez ohledu na etnický původ nebo jiné, každý má své místo v otevřené společnosti založené na demokracii, humanismu, otevřenosti a rozmanitosti. Hledání způsobů, jak zlepšit vztahy k menšinám, je vždy užitečné a nezbytné. A práce na zlepšení situace menšin v rámci vzdělávacího systému je součástí tohoto obrazu.

DSC 1799a kopie

DSC 1795a kopie

DSC 0852 kopie