Odpojte se na chvíli od okolního světa, mobilů i sociálních sítí. Vkročte do obýváku, kde se vypráví. Do prostoru, kde lidé sedí spolu, někdo vezme do ruky nástroj, jiný začne zpívat a mezi tím plynou příběhy. Přesně tak, jak to bývalo v romských rodinách kdysi dávno. V dobách, kdy se večer sedělo pohromadě a sdílelo, co život dal nebo vzal. Na Khamoru tuhle krásnou dobu oživí členky našeho klubu romských spisovatelů Paramisara a muzikanti z hudebního projektu Gilora spolu s houslistou Vojtěchem Lavičkou. Atmosféru večera umocní i halgata – pomalé, táhlé písně, u kterých občas ukápne i slza. Společně tak vrátíme chvíle, kdy hudba, vyprávění a společné bytí patřily k sobě úplně přirozeně. A pokud budete chtít, můžete se do vyprávění zapojit i vy a přidat vlastní příběh. Zažijte na vlastní kůži prastarou romskou tradici „vakeriben“ – vyprávění.
„Jsem Rom. Vadí?“ Jednoduchá otázka, která často dokáže rozpoutat i nepříjemné reakce. Na Khamoru ji otevírá netradiční formát, který vznikl na pražské DAMU. Hosté v Debatě pro loutky nevystupují sami za sebe. Každý z nich dostane svého „avatara“ – loutku, která ten večer mluví místo něj. Bez tváře, bez minulosti, bez nálepek. A aby zůstala identita hostů opravdu skrytá, budou mít i pozměněné hlasy. Diváci ani moderátor tak nevědí, kdo se za jednotlivými názory skrývá. A právě to je na tom to nejzajímavější. Najednou nezáleží na tom, jak kdo vypadá, jak se jmenuje nebo odkud pochází. Zůstávají jen slova, myšlenky a postoje. A prostor pro otevřenou debatu o věcech, které se nás všech týkají – o postavení Romů ve společnosti, rasismu, anticiganismu nebo rovných příležitostech. Zapojte se i vy do diskuse, kde největší slovo mají slova.
Rovnost. Slovo, které zní jednoduše. Ale platí opravdu pro všechny stejně? Na Khamoru ho otevírá netradiční formát Debata pro loutky, který vznikl na pražské DAMU – tentokrát v podobě, která dává prostor mladým hlasům. Hosté tu nevystupují sami za sebe. Každý z nich má svého „avatara“ – loutku, která mluví místo něj. Bez tváře, bez nálepek. A aby zůstala jejich identita opravdu skrytá, uslyšíte i pozměněné hlasy. Nikdo tak neví, kdo za jednotlivými názory stojí. A právě v tom je síla celé debaty. Najednou nezáleží na tom, kdo co říká, ale co říká. Společně budeme mluvit o věcech, které se týkají každého z nás – o respektu, předsudcích, spravedlnosti nebo rovnosti. O tématech, která znáte ze svého okolí. Ptejte se, reagujte, zapojte se. Protože i vaše slova mají váhu.
Divadlo, kde nejste jen divákem, ale zároveň i tvůrcem změny? Divadlo utlačovaných boří hranice jeviště! Zve vás přímo do děje, abyste spolu s ostatními hledali odpovědi na otázky, které pálí. Jednou z nich je i bolest, která se dědí z generace na generaci – trauma z romského holocaustu. Inscenace „Příběhy přeživších” vznikla v rámci stejnojmenného projektu organizace Slovo 21. Čerpá z vyprávění potomků těch, kteří hrůzy nacistů přežili. Zároveň otevírá současná témata nespravedlnosti, rasismu i tichého smutku, který se někdy nedá vyjádřit slovy. Nečekejte klasické divadlo ani opravdové herce. Před vámi budou ti, kteří příběhy skutečně žijí. Projekt Příběhy přeživších podpořila Nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost (EVZ). Akci podpořila Městská část Praha 3.
Silný příběh muže, který vyhrával v ringu, ale nedokázal porazit nenávist své doby. Divadelní představení Rukeli přináší na Khamoro osud slavného boxera Johanna „Rukeliho“ Trollmanna. Na počátku 30. let se stal hvězdou německého boxu – byl idolem fanoušků, miláčkem žen a mistrem v polotěžké váze. Jenže byl taky Sinti Rom. A to v nacistickém Německu znamenalo jediné: konec kariéry a život v koncentračním táboře. Představení není jen o boxu a historii. Je především o přátelství, které dokáže vzdorovat i době, kdy se lidskost stává nebezpečím. Inscenace, která vychází ze stejnojmenné hry německé autorky Rike Reinigerové a knihy „Leg dich Zigeuner” – “Lehni si, cikáne“ od Rogera Repplingera, pro jeviště upravili choreografka Nada Kokotović a charismatický romský herec, režisér a básník Nedjo Osman. Právě tento umělec ze Severní Makedonie na jevišti ztvárňuje i postavu samotného Rukeliho. Absolvent Filmové a divadelní akademie v srbském Novém Sadu žije dlouhodobě v Německu, kde mimo jiné působí i jako umělecký šéf divadla TKO v Kolíně nad Rýnem. Jeho strhující výkon vrací příběh slavného boxera zpátky mezi lidi – syrově, lidsky a bez patosu. Představení bude v němčině s tlumočením do češtiny.
Když z lidí zůstanou jen čísla. Hrůzy nacistického režimu a osudy Romů vězněných v koncentračních táborech připomíná výstava romského tatéra a výtvarníka Alexe Dzurka. Na deseti velkoformátových kresbách představuje tváře fiktivních Romů inspirovaných skutečnými příběhy. Ne anonymní čísla v archivech, ale skutečné osudy. Portréty kreslené tužkou zachycují emoce, bolest i lidskou důstojnost – všechno to, co se do žádného čísla nevejde. Pro Alexe Dzurka má toto téma i osobní rozměr. Z rodinných vyprávění zná příběhy o útěku před nacisty i o tom, co Romové během války prožívali. Jako tatér navíc v minulosti pomáhal bývalým neonacistům přetetovat symboly nenávisti a měnil je v nové obrazy a nové příběhy. Výstava tak není jen pohledem do minulosti. Ale i silnou připomínkou, že oběti holocaustu nesmí zmizet z naší paměti. Nabisteraha – nezapomeneme.
Dokáže kultura připomínat genocidu Romů a Sintů způsobem, který osloví i dnešní společnost? A může umění uchovat paměť ve chvíli, kdy samotná výuka dějepisu nestačí? Debata „Ma bistrass! – Nezapomeňme!“ otevírá otázky, které jsou stále aktuální. V době, kdy romská a sintská menšina v Evropě čelí předsudkům, mění se politické priority a klesá finanční podpora kulturních projektů, se právě umění stává důležitým nástrojem, jak uchovávat paměť a otevírat dialog. Kulturní projekty vedené Romy – jako je Khamoro – přitom ukazují, že kultura dokáže oslovit i většinovou společnost a postupně měnit vnímání. Jak daleko ale takový dopad sahá? O těchto otázkách budou diskutovat mimo jiné fotograf a držitel titulu UNESCO Umělec pro mír Luigi Toscano, předsedkyně Nadace pro paměť, odpovědnost a budoucnost Dr. Andrea Despot, umělec a technický ilustrátor Ladislav Mucha (Maxim Muchow) nebo Claudie Laburdová ze Slova 21, vedoucí romské ženské skupiny Manushe. Debata navazuje na komentované prohlídky Ma bistrass! Registrovat se můžete tady.
Barvy, které svítí i tam, kde by člověk čekal spíš stín. Výstava „Stromy rostou do nebe“ představuje tvorbu romské výtvarnice Ivety Horváthové, která někdy používá taky jméno Iveta Riminka Fillí. Přestože si od dětství prošla těžkými a bolestnými obdobími, ve svých kresbách se k nim vrací jen zřídka. Místo temnoty volí výrazné, zářivé barvy a odvážné kombinace. V jejích obrazech se objevují i milostné páry nebo postavy stojící u velkých, ochranitelsky působících stromů – symbolech síly, života a naděje. Iveta Horváthová patří k výrazným osobnostem českého art brut, což potvrdilo i její zařazení do prestižní výstavy Art brut – sbírka abcd v Domě u Kamenného zvonu. Objevte svět, kde barvy, fantazie a osobní příběhy rostou stejně vysoko jako stromy.
Zapomenutá kapitola evropských dějin, o které se moc nemluví. Dokumentární film s originálním názvem „Gran Redada Gitana; Historia de un Genocidio” připomíná událost z roku 1749, kdy španělský král Ferdinand VI. rozpoutal systematické pronásledování romského obyvatelstva. Takzvaná Velká razie tehdy bez jakéhokoli provinění zasáhla více než deset tisíc Romů. Rodiny byly ze dne na den rozděleny. Tisíce mužů, žen i dětí skončily ve vězení nebo na nucených pracích. Film režisérky Pilar Távory propojuje archivní materiály, rozhovory s historiky i působivé hrané rekonstrukce a odkrývá příběh, který byl dlouho přehlížený a zamlčovaný. Příběh starý téměř tři století, jehož ozvěny ale ve společnosti slyšíme dodnes. Připomeňte si na Khamoru historii, na kterou by se nikdy nemělo zapomenout. Film bude promítán v původním španělském znění, s anglickými titulky. Po promítání filmu bude následovat debata s režisérkou snímku.
Romský hrdina, na kterého se málem zapomnělo. Divadelní představení Černý partyzán z dílny Divadla Minor přináší na jeviště skutečný příběh Josefa Serinka. Českého Roma, který se během druhé světové války stal jednou z výrazných postav protinacistického odboje. Serinek prošel koncentračním táborem v Letech, odkud dokázal uprchnout. Na Vysočině pak založil a vedl partyzánskou skupinu, která bojovala proti nacistům. Inscenace režiséra Jana Jirků vychází mimo jiné z knihy Česká cikánská rapsodie a ze vzpomínek samotného Josefa Serinka. Jeho příběhem provází na jevišti Richard Samko, novinář a moderátor České televize, který do role přináší silnou osobní autenticitu. Černý partyzán je dobrodružná i silná výpověď o odvaze, svobodě a o lidech, kteří dokázali vzdorovat době, jež jim nepřála. Skutečný western z Vysočiny, jaký byste v učebnicích dějepisu hledali jen těžko.
Jak vypadaly osudy Romů po roce 1945 a proč o nich víme tak málo? Povídání s předními českými romistkami Helenou Sadílkovou z Filozofické fakulty UK a Renatou Berkyovou z Akademie věd vás zavede od zkušeností přeživších genocidy přes období státní politiky nucené asimilace až po snahy Romů a Sintů prosadit své místo ve společnosti i v paměti dějin. Na základě historického a romistického výzkumu bude reflektováno, jakým způsobem Romové vyjednávali své postavení ve společnosti a kolektivní paměti, včetně dlouhodobě opomíjeného boje za uznání romského holokaustu. Dozvíte se, jaké příběhy zůstávaly dlouho na okraji, jak vznikaly a přetrvávají stereotypy a proč má smysl romské dějiny znovu otevírat dnes. Přijďte diskutovat o minulosti, která je stále aktuální. Registrovat se můžete tady.
Khamoro není jen o hudbě, koncertech a tanci. Každý rok otevírá taky odborná témata, která ve společnosti často zůstávají stranou. Letos se festival zaměří i na akademickou sféru – na otázku, jak ve vědě čelit strukturálnímu rasismu a jak ve výzkumu citlivěji pracovat s tématy spravedlnosti, romské kultury a identity. Na dvoudenní mezinárodní konferenci Kultura, identita a sociální spravedlnost: Antirasistické perspektivy v romských studiích a mimo ně, kterou společně se Slovem 21 organizuje Program romských studií Central European University, se setkají vědci, pedagogové i odborníci z praxe z prestižních světových univerzit. Na organizaci akce se podílí Harvardova Univerzita, Univerzita Södertörn ve Švédsku a Univerzita Karlova v Praze. Experti budou na konferenci hledat nové pohledy na budoucnost antirasistického výzkumu i na to, jak může věda přispět k otevřenější a spravedlivější společnosti. Registrovat se můžete tady.
Zážitek na celý život! Jedna z nejživějších a nejoblíbenějších akcí Khamora přímo v centru Prahy. Přidejte se do průvodu účinkujících, který promění historické centrum hlavního města v jednu velkou oslavu romské hudby, tance a vzájemného respektu! Koňský povoz, desítky romských muzikantů, stovky tanečnic a tanečníků z celého Česka v tradičních krojích a kolemjdoucí, kteří se k průvodu spontánně přidávají. To všechno za zvuků nezkrotné balkánské dechovky, tradičních písní českých a slovenských Romů, maďarských čardášů i vášnivých rytmů španělských kytar doprovázených bravurními výkony tanečníků flamenca. Neuvěřitelná atmosféra, mimořádná podívaná! Věřte, že takhle centrum Prahy jen tak nezažijete. Z Václavského až na Staroměstské náměstí!
Slyšet dětský smích, vidět radost v dětských očích. To je přece nejvíc! Ostatně jak říká staré romské přísloví „Nane čhave, nane bacht“ – „Nejsou děti, není štěstí.“ A právě proto patří na Khamoru jeden den hlavně vám, holky a kluci! Skákací hrad, dřevěný kolotoč Matěje Holuba, silový automat, malování na obličej, modelování s cukrářem a spousta dalších zábavných stanovišť – to všechno na vás čeká na Khamororu! A nuda nehrozí ani na pódiu! Hlavní hvězdou hudebního programu bude talentovaný zpěvák Adam Hlůžek, vystoupí taky pěvecký sbor Romano Balvaj a mnoho dalších. A dorazí dokonce i záchranáři, kteří vám ukážou, jak se poskytuje první pomoc. Tak vezměte rodiče, kamarády a přijďte si užít den, který bude na Khamoru patřit jen vám!
Rozesmál miliony diváků různých generací po celém světě. Malý muž s buřinkou, knírkem a nezaměnitelnou chůzí se stal jednou z největších ikon filmové historie. Málokdo ale ví, že Charlie Chaplin měl romské kořeny. Přijďte na projekci dokumentárního filmu, který přináší nový a velmi osobní pohled na život slavného komika. Snímek natočila Chaplinova vnučka Carmen, která měla exkluzivní přístup k rodinným archivům svého dědečka. Vedle unikátních materiálů přináší taky intimní vzpomínky rodiny i pohledy současných romských umělců. Výsledkem je citlivý portrét muže, který dokázal rozesmát celý svět, a přitom v sobě nesl hluboký příběh identity a hledání vlastních kořenů. Ponořte se do dosud neodvyprávěného příběhu jednoho z největších filmových géniů všech dob.
Nejsme jen festival. Jsme taky škola kulturního managementu pro mladé Romy. Na Khamoro letos přijíždí šestnáct účastníků z Česka, Slovenska, Maďarska a Polska. Přímo v praxi se budou učit, jak se dělá největší romský festival na světě. Pod vedením zkušených profesionálů poznají, co všechno obnáší příprava – od plánování programu přes propagaci až po shánění financí. Program Khamoro sdílí zkušenosti je letos součástí mezinárodního projektu Roma Youth in Action: Cultural Leadership Against Antigypsyism, který podporuje Visegrad Fund. To, co se na Khamoru mladí Romové naučí, si pak odvezou domů a využijí při pořádání vlastních kulturních akcí ve svých regionech. Chceme, aby mladí Romové byli víc slyšet. Ne jen z publika, ale z pozice těch, kteří stojí za velkými kulturními akcemi.
Pomáháme dětem z dětských domovů objevovat jejich vlastní kher – domov. Ne ten se zdmi a střechou. Ale ten, který připomíná jejich kořeny. Víc než polovinu dětí v českých dětských domovech tvoří Romové. Šancí, aby na vlastní kůži poznali romskou kulturu, mají přitom jen minimum. Náš program Khamoro Kher to chce alespoň částečně měnit. Na největší romský festival na světě proto přiváží děti z dětských domovů v Ústí nad Labem a Horních Počernicích. Aby poznaly, co je skutečná romská kultura. Čekají je koncerty, různé workshopy i třeba setkání s romskými studenty, kteří navzdory těžkým začátkům uspěli. Průvodcem jim celou dobu bude romský koordinátor, který sám vyrůstal v dětském domově a dnes studuje vysokou školu. Otevřít dveře k vlastnímu já – to je, na čem nám záleží. Protože každý si zaslouží alespoň na chvíli být hrdý na to, že je Rom…
Romská hudba jako téma pro vědecké bádání? Ano, i to je součást Khamora! Na náš festival se nejezdí jen za koncerty a zážitky – přijíždí se sem taky studovat. Už od roku 2012 společně s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy pořádáme Mezinárodní letní školu o romské hudbě. Do Prahy na ni míří studenti z různých koutů světa – třeba ze Spojených států nebo Indie. Pro mnohé z nich je právě Khamoro prvním místem, kde se osobně setkají s romskou kulturou. Přes den poslouchají přednášky, účastní se workshopů a poznávají, jak pestrý svět romská hudba nabízí. A večer? To, o čem přes den diskutují v učebnách, zažívají naplno přímo na festivalových koncertech. Letní školu vede doc. PhDr. Zuzana Jurková, Ph.D., vedoucí etnomuzikologického programu FHS UK. Na výuku si každoročně zve přední světové odborníky na romskou hudbu. Letos bude hlavní lektorkou profesorka Margaret Beissinger z Princetonské univerzity a profesorka Carol Silverman z University of Oregon.
Slova mají sílu měnit svět. A na Khamoru tomu opravdu věříme. Festival i organizace Slovo 21 proto dlouhodobě podporují romské autory i ty, kteří pečují o romskou literaturu. Před šesti lety jsme založili klub romských spisovatelů Paramisara, který dnes sdružuje zhruba dvacítku autorů z celé České republiky. Právě během festivalu se jeho členové znovu setkají v Praze – městě, které je na konci května díky Khamoru plné hudby, příběhů a inspirace. Budou psát, sdílet své nové texty, mluvit o rozpracovaných knihách a navzájem se inspirovat. Členové klubu už za sebou mají i silné společné projekty. Velký ohlas vzbudila například kniha Podphandle mašľičkenca, která přináší svědectví žen, jež prošly nucenou sterilizací. A další příběhy už pomalu vznikají. Protože romská literatura má co říct.
